Kostel Nanebevzetí Panny Marie [ Kostel nebo katedrála ]
Chráněná kulturní památka Celá historie kostela úzce souvisí se založením obce Fryčovice. 17. olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (biskup v letech 1245-1281) zakoupil brzy po svém nastolení od Franka, hraběte z Hukvald (Hukencvagh) a od vdovy Kunráta z Plavoče rozsáhlé území pokryté lesy při hranici polsko-uherské mezi Bečvou, Sedlničkou, Odrou a Ostravicí. Západní část krátce po koupi odprodal zpět původnímu majiteli, který přesídlil do Příbora. V těchto divokých krajinách bylo osad pořídku, často se uvádí Staříč. Aby tedy krajina byla lépe zalidněna, odhodlal se biskup Bruno založit větší osadu, kterou nazval Fritzendorf, též Vreccendorf podle lokátora Fritze (Vrecce), který vesnici vyměřil asi v letech 1258-1267. Vesnice z té doby založené mají tvar tak zvaných franckých dlouhých vsí. Fryčovice se prvně připomínají od roku 1267, když olomoucký biskup Bruno založil při katedrálním chrámu v Olomouci 4 nové kanonikáty a v této vesnici jim odkázal 60 lánů (TESTAMENTUS BRUNNONlS). Roku 1269 uložil tentýž biskup zdejšímu rychtáři Jindřichovi, jakož i rychtáři Bertholdovi ze Staříče, založení města Brušperka. Zakládací listina se dochovala. Roku 1270 Bruno nařizuje rychtáři Jindřichovi, aby vyměřil 70 a 1/2 lánu pole, každý šestý si ponechal (60 lánů bylo kanovnických) a od daně byly osvobozeny k užívání pro všechny časy budoucí. Taktéž na věčné časy mlýn o jednom složení a třetí denár ze soudu, na němž třikrát do roka v městě Brušperku měl zasedati (DATUM BRUNONlSBERGAE I VIGILIA S VALBURGIS R. 1270). To vše za pomoc při založení města. Biskup Bruno při zakládání obce nechal postavit i kostel, aby ihned od počátku bylo dbáno o spásu duší obyvatel. Původně zde byl kostel asi dřevěný. Roku 1320 povoluje olomoucký biskup Konrád fryčovickému rychtáři (fojtovi) CHUNUSSIMU (Kunešovi) postaviti druhý mlýn pro lepší zvelebení této vsi. Ves byla v té době docela opuštěna a rychtář ji měl k většímu rozkvětu přivésti.
Po vystavění druhého mlýna tzv. "Špluchovský" (dnes v místě domku rodiny Olšovských) bylo nad tímto mlýnem započato se stavbou kostela z kamene asi v letech 1335-1345. Co se stalo s původním kostelem (asi dřevěným) není známo. A právě roku 1345 je první písemná zmínka o kostele ve Fryčovicích. V listině se uvádí, že kanovník olomoucký HERBERT z Fulštejna vyměnil 1 lán pole u města Brušperka za 1 lán u kostela ve Fryčovicích s brušperským farářem Janem (CODEX DIPLOMATlCUS MORARAVIAE, VOL. 178 VII PAG. 432). Zděný kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na mírné skalnaté vyvýšenině na levém břehu říčky Ondřejnice asi 2 km jižně od Brušperka, v dolní části obce. Jak už bylo uvedeno, připomíná se z roku 1345 a je po dle pracovníků památkové péče nejstarší kamennou církevní stavbou v okrese Frýdek-Místek. O starobylosti svědčí 2 zachovalé gotické vchody do kostela, a to do sakristie a boční vchod a část kamenů z hlavního portálu (vchodu) do kostela, který byl umístěn pravděpodobně v severní části věže. Východní část, kněžiště (presbytář), má klenbu v gotickém slohu. Kostel byl několikrát přestavován a přistavován, ale záznamy chybí. Fara zřízena hned asi nebyla, od roku 1582 se v listinách připomíná jako filiální kostel brušperský. Tehdy měl již 1 pozlacený kalich, kasulu a křtitelnici. Brušperský farář bral odsud desátek a měl zde také jednoho robotníka. Obec fryčovická musela přispívat 3. grošem na opravu fary i školy brušperské. Tento poměr trval až do roku 1784 kdy nákladem náboženského fondu byla zřízena lokálka. V letech 1774-1778 vznikl totiž spor mezi obcemi Brušperk a Fryčovice ohledně příspěvku třetího groše a za doby panování císaře Josefa II. byly Fryčovice z Brušperka vyfařeny a vyškoleny. V této době byly založeny samostatné lokálky (kuracie) i v okolních obcích jako v Trnávce, Palkovicích, Metylovicích apod. Také se zakládaly nové osady v oko1í (1789 Ptáčník, Hájov a další).
Ale pokusme se dle různých záznamů, ať už vytesaných na trámech či dle odlitých letopočtů na zvonech, dokreslit přestavbu či přístavbu kostela. Prostřední zvon nese letopočet 1560, na kostelním krovu bylo vytesáno r. 1573. Malý zvonek na sanktusové věžičce má také datum 1573. Můžeme se domýšlet, že v té době byl kostel rozšířen na západ a postavena věž. Kolem kostela se nacházel hřbitov, kde se pohřbívalo až do roku 1868. Po vysvěcení nového hřbitova byl starý hřbitov zachován. V roce 1808 založil zdejší lokál (kurát tj. kněz, který byl podřízen faráři v Brušperku) pamětní knihu farnosti fryčovické. Kurát Johann Link v ní uvádí i inventář kostela a fary. Kostelní jmění bylo velice skromné, v minulém století činilo 662 zlatých a 55 krejcarů kapitálu ve státních úpisech a mimo to něco půdy a sice 7 jiter, 982 čtver. sáhů ro1í, 3 jitra, 1560 čtver. sáhů luk, 740 čtver. sáhů zahrad, 2 jitra 1496 čtver. sáhů pastvin a 431 čtver. sáhů neplodné půdy.
Kostel byl původně kryt šindelem, od r. 1847 břidlicí. V roce 1903 bla provedena na kostele velká oprava obou věží, zřízeny hromosvody. Roku 1904 dány nové věžní hodiny. V roce 1930 byly obě věže pokryty měděným plechem, během 2. sv. války rozšířen kůr pro nové varhany. V r. 1948 byl dán nový krov na chrámové lodi a pokryt taškami. Až v r. 1957 pak došlo svépomocí pod řízením nově příchozího administrátora p. Karla Šamárka na opravu fasády - zhotovena z břizolitové omítky. Byly opraveny věžní hodiny, smaltovány ciferníky, pozlaceny ručičky, v následujícím roce kostel vymalován. 1978 opravena opadávající omítka z věže, 1988 vyměněna střešní krytina, zhotoveny měděné hromosvody, okapové žlaby a svody. Od roku 1994 má celý fryčovický kostel novou omítku a díky Obecnímu úřadu bylo mimo jiné provedeno také nové oplocení hřbitova, což velice přispělo ke zvelebení jeho okolí.
